Výuka lyžování nejmenších dětí

Více na téma výuka lyžování nejmenších dětí

Metoda Přímé výuky lyžování - WEX Direct Ski-Method - i u pětiletých dětí zvládne "naprogramovat" zatáčení na lyžích v paralelním postavení lyží za cca 1 - 1,5 hodinky, ale než Vám bude dítě jezdit samo = řídit si svoji rychlost a volit ideální směr jízdy, bude to trvat ještě několik víkendů, kdy bude potřebovat tzv. VODIČE = rodiče, který bude jezdit před ním a bude mu volit trasu, směr a hlavně - RYCHLOST. Řídit a ovládat rychlost na lyžích je základním kamenem úrazu při výuce nejmenších dětí.

Přímou výuku lyžování pro nejmenší děti jsme malinko upravili - a vznikla metoda, které se ve světě již v některých oborech používá - NEURO-MOTION PROGRAMING / NMP

  • NEURO - označuje smyslové orgány - svět vnímáme právě smysl
  • MOTION - označuje pohyb - vnímané a prožívané pohyby jsou organizované, uchovávané a předávané automaticky do mozkového centra
  • PROGRAMING - znamená opakující se vzorce vnímání, myšlení a cítění, naše vědomé i nevědomé plánování situace na základě vnímané a opakované situace

Po létech vysvětlování, povídání, ukazování a předvádění různých pohybů nutných k ovládání lyží nejmenším dětem jsem provedl absolutní - a totální RESTART.

Zasedl jsem ke stolu - a začal jsem si pouštět v duchu "filmy".

  • Jak jsem učil svoje děti chodit?
  • Jak jsem učil děti kopnout do míče?
  • Jak jsem učil děti plavat?

Metoda výuky lyžování nejmenších dětí -  NEURO-PROGRAMING

Ani jedna z těchto činností nevyžadoval  na děti zvlášť mluvit - něco jim složitě vysvětlovat nebo předvádět.

Když jsme učili svoje děti chodit, jen jsme jim nabídli "záchranu" - naše dva prsty - aby nám nepadali a udržovali stálou rychlost.
Děti se jich držely - a pak stačilo jen posunovat ruce dopředu - dětem začaly automaticky přepadávat nožičky dopředu - a tohle jsme opakovali pořád dokola.

Nikdo jsme dětem nic nevysvětlovali, že musí - zvednout koleno do úrovně kyčle, lehce posunout chodidlo dopředu, přenést váhu dopředu a došlápnout na druhou nohu, než na které právě stojí. Také jsme jim necpali do hlaviček "přenášení váhy" a pohyby rukama, kyčlí nebo bérci. Jediné slovo, které jsem používal, balo - ŤAPI - ŤAPI...

Prostě jsme začali chodit. A chodili jsme s pomocí zádržného systému (mojí ruky)  - a chodili jsme - a chodili - až jsme jednoho dne mohli děti pustit - a ony začaly chodit sami.
Na všechny popsané činnosti jsme tedy děti NAPROGRAMOVALI. Můžete tomu říkat učení - ale není to ideální výraz. Tohle totiž přišlo vlastně samo.

A stejným způsobem přistupujeme k výuce nejmenších dětí - jen s tím rozdílem, že jim na nohy narveme strašlivou zátěž (lyže a boty) a začnou na ně působit poprvé v životě nepředstavitelné a obrovské vnější síly - zemská přitažlivost násobená odstředivou silou.

Proto jim z počátku pomáháme zádržným systémem - "prodlouženou rukou rodiče":

Jak tedy k výuce nejmenších dětí přistupovat?

V zásadě má rodič několik základních možností:

  1. kolektivní výuka v lyžařské škole (víkendová, tydenní) - vždy se jedná především o výuku stylem "škola hrou". Děti si více hrají než se cíleně učí lyžovat.
    Ne každá lyžařská škola a především učitel/instruktor zvládá profesionálně vedenou kolektivní výuku lyžování - ale hrát si s dětmi na lyžích opravdu zvládají 100% všichni.... i to je základní motivace - ale někdy i kámen úrazu, protože dítě pak s vámi samotnými zjistí - že vy chcete najednou lyžovat "nějak jinak" !?!

    Každopádeně - je to skvělá první průprava a zvykání si na lyžičky - jenom ať vám tady malé děti NIKDO nenutí násilím do PLUHU = PIZZY, šipky a podobných zkomolenin...

    Pokud jde rodičům o kvalitní lyžařskou průpravu = naprogramování pohybů potřebných k lyžování = ovládání lyží u těch nejmenších, tady ale vyhazujete peníze. Dítě přijde z výuky nadšené, ale samostatně a bezpečně se na lyžařském svahu prostě chovat neumí.
    Umí si hrát - i s pomocí lyží - ale nezvládá samostatně odhad rychlosti, nedokáže předvídat nebezpečí, nohama i rukama pouze necíleně plácá - je prostě odkázáno na jízdu (hry) v kolektivu... Později zvládne jízdu v hadu = v pluhu, protože v hadu jinak nelze jezdit - samostatně ho na svah pustit nemůžete, a to ani ve vašem doprovodu.... je naprogramované na "nožičky do pluhu a někdo / něco tě zastaví"....
  2. privátní výuka v lyžařské škole nebo u soukromého instruktora - rodič často uvěří "odborníkům", a tak investuje i nemalé peníze do výuky těch úplně prvních krůčků na lyžích svých ratolestí v lyžařských školách.
    Ovšem i tady hrozí velké nebezpečí jak "šlápnout úplně vedle"....
    Většinou totiž můžete na svahu sledovat "profesionálního instruktora lyžování", jak vydrží neúnavně s tím nejmenším prckem "profesionálně pracovat" - jezdí před ním celé hodiny sám pozadu, v hlubokém předklonu a obdivuhodně profesionálně mu drží celou dobu špičky lyží - rukama - špičky hezky u sebe, v pluhu - a jezdí, a jezdí, a jezdí a couvá a couvá a couvá ... a zase couvá - a dítě nic nedělá, a nedělá a nedělá - a jenom zírá na neúnavného, schrbeného cizího člověka před sebou, nic nechápe a prostě - se veze - veze a veze a kouká na stromečky, na ptáčky - kde je máma a táta... a ti si ho fotí jak je na těch lyžích skvělý.
    Po skončení "výuky" opět bude jenom čekat na někoho, kdo mu chytne špičky - a zase ho pěkně povozí. Je právě skvěle naprogramovaný na vožení "někým", kdo bude vždycky před ním apomůže mu.... Vůbec netuší o čem je lyžování a řízení lyží...

    Opět jsme vyhodili nemalé množství peněz....
    A nejde jenom o peníze...
    Pokud Vám instruktor tady v té fázi například "natvrdo" zaprogramuje pluh - je to katastrofa.
    Poznáte to snadno - dítěti nasadíte lyže - a i na rovině už stojí v pluhu (v přívratu = pro chytlavé "odborníky").

Dítě pak potřebuje zastavit - a zase - používá jedině pluh.
Přitom - zabrzdit v pluhu je životu nebezpečné a pokud Vám / dítěti - instruktor nevysvětlí zásadní = nejdůležitější brzdící pohyb, pak je to i životu nebezpečné. A věřte - ptal jsem se na ten pohyb desítky instruktorů - a NIKDO jej ani netušil... ani neučil.

Když to dítě v pluhu "neudrží" - a vlítne do překážky rovnou obličejem....
Pluhem zakazuji dětem brzdit = zastavovat.
Zastavit lze POUZE obloučkem do protisvahu.
Dlouhým - nebo krátkým.
Pluhem to často prostě NEJDE. Nejde to na prudkém svahu - nejde to na ledu - nejde to v rychlosti.

Jenomže - dítě naprogramované neúnavným předkloněným instruktrorem pak někdy konečně samo jede z kopce dolů samo - a - chce brzdit - u umí to jenom V PLUHU!
Nic jiného neumí...
A díky motorickému zautomatizování pohybů - pak jezdí POŘÁD v pluhu!!
Proč?

  • Je to NEJpohodlnější = nemusí zatáčet.
  • Pluh NENUTÍ dítě zatáčet = programujete ho automaticky na sjezd rovně dolů
  • Pak se rodiče ptají - proč jezdí jenom rovně dolů a vůbec nezatáčí?
    Protože to tak jde.
    Protože je to bez "problémů".
    Protože při výuce a jízdě "v hadu" jinak ani jezdit nelze...

Dítě - a často ani instruktor - netuší ani nechápe souvislosti, proč by se mělo dřít nějakým zatáčením.
Až do okamžiku, kdy dítě naletí obličejem do fronty - do stromu - do zábradlí, do kamaráda...

Nasaďte mu lyže doma v pokoji - bude hned stát v pluhu! Násilím mu nohy srovnáte - a ony se sami sjedou zpátky - do "šipky", do "pizzy" a do všech těch nesmyslů a pitomostí, do kterých odborníci děti nutí, jakmile si na nohy vezmou LYŽE.

RESTART je pak neskutečně náročný....
Zapomeňte také na to, že i kdyby vám kdokoliv naučil 3 - 4 leté dítě samostatně sjíždět svah hned první den (je to opravdu reálné, ale není to pravidlem), že ho zítra prostě vypustíte - a ono bude jezdit samo !!!
Vždy bude zpočátku potřebovat doprovod - pomoc - a vedení = (do)programování dospělým člověkem! Proto by měl vždy rodič být u výuky svého dítěte, aby mohl v následujících dnech usměrňovat další "programování".

Každé dítě má první dny na sjezdovce STRACH.
A je na rodičích, aby strach pomalu odbourali = i když dítě samosttatně zatáčí, musíte určovat směr a rychlost jízdy, pomalu přejíždět z leva do prava, určovat kdy a kde se zastavíme, zpomalíme, odpočneme... Pokud nějaký instruktoir lyžování vehementně tvrdí, že ON svoje děti zásadně neučí - pak je to MAGOR. To není rodič - jak chce svoje děti vychovávat, když je nezvládá v tak banálních situacích, jako je hra na lyžích ?!?

Pokud je to ale všechno tak - proč vůbec chodit s malými dětmi na první pokusy jak stát na lyžích do lyžařských škol? Proč, když to jde i jinak - levně, zábavně - a hlavně můžete PROŽÍVAT SE SVÝMI VLASTNÍMI DĚTMI kus života, který se už NIKDY v životě - NEBUDE OPAKOVAT...
Prožívejte se svými dětmi radosti z prvních úspěchů na lyžích - proč tohle neopakovatelné dobrodružství přenechat úplně cizím, nezúčastněným lidem (instruktorům), kterým je výsledek často úplně šuma fuk, protože oni - JSOU V PRÁCI !?
Udělali jste to samé, když jste učili své dítě CHODIT?
Tady máš malýho - nejlíp na několik víkendů - a pak mi ho vrať až bude sám chodit a běhat - abych ho mohl pustit do lesa a aby si mohl konečně dojít sám do jeslí... NE ?

Tak proč tohle děláme u lyžování.