Výuka lyžování malých dětí

Na lyžařských svazích často vidíme pokusy rodičů své ratolesti více či méně bezpečně naučit základy pro jakés-takés sjíždění svahu - nehovoříme úmyslně ještě o výuce lyžování.

PAMATUJTE! Je to VELMI důležité!
Malé dítě se neučí - neví co je to učení a neví jak se učit. Neumí to.

Malé dítě se PROGRAMUJE.
Jakmile to jednou uděláte špatně - budete mít velký problém to změnit. Vy - i Vaše dítě.
Důkaz?
Pokud jste "pravák", vezměte si do levé ruky lžíci - a snězte do dna polévku z talíře. Leváci obráceně...
Dokážete někdo pochopit, že lžíci držíte normálně v pravé ruce - a vidličku = v podstatě stejný nástroj se stejným účelem a způsobem použití (je to jenom děravá lžíce) - tu nás naučili držet v levé ruce?
A držet je obráceně? To je problém - mnoha lidem to vůbec nejde!
Ano - takhle Vás Vaši rodiče naprogramovali.

Díky neustálému opakování nyní provádíte automaticky něco, co vám později už jinak udělat prostě - NEJDE. Přeučit se? Zkuste to..

Stejné je to s malým dítětem - naprogramujte ho na používání jakéhokoliv pohybu - a budete mít velký problém ho to následně odnaučit. Pohyb se totiž malé dítě nemůže naučit stejně jako básničku, tedy v souvislosti s myšlenkovým pochodem (= 2+2 = 3).
Nikdy nepochopí "zatěžuj vnější nohu" nebo "dej špičky lyží k sobě".
Dítě nemá vnější nohu.
Ono nemá ani vnitřní.
Dítě má pouze NOŽIČKY. Jenom ví kde jsou, a že po nich běhá a stojí na nich.

Dítě nemůže "dát špičky lyží k sobě".
Nemůže je uchopit - vzít - a dát k sobě. Poslouchejte tenhle povel jako dítě - jak jako - K SOBĚ ?!?

K sobě do kapsy? Nebo k sobě domů? Co to znamená - K SOBĚ ?!?

Dítě nemá propojené mozkové centrum tak dokonale, aby pochopilo složitý pohyb končetin tak, aby se "nějaké špičky" daly "nějak k sobě".

Zkuste se ho zeptat, kde jsou špičky. Bude zírat jako týtý ... dítě nemá špičky. Dodnes je nemělo.

Pohyb - to je složitá motorika. To je složitý a náročný proces myšlení a pohybů každé buňky v našem těle, který se musí pomalu naučit / zaprogramovat - a musí probíhat automaticky.
Při klasickém "učení" se myslí a přemýšlí o výsledku - myslíte při chůzi na to, co s nohama?

Pro pohyb se tělo tedy programuje - a tak chodíme, běháme, jíme příborem.... je to automatická činnost, výsledek dlouhodobého a cíleného programování, nikdo z nás na to nemyslí. Stačí opakování - vnímání vnějších podnětů - a přijde to SAMO. Bez "učení".

Změňte tedy pojem výuka malých dětí na "programování".
Budete pak mnohem lépe chápat, proč mu to NEJDE.

Z těchto důvodů musíme být hodně opatrní i při výuce lyžování = PROGRAMOVÁNÍ PRVNÍCH POHYBŮ u nejmenších dětí.

V tomto článku se zaměříme na výuku lyžování dětí ve věku od 4-5 let - to je hranice, kdy by se i podle lékařských odborníků mohlo poprvé dítě seznamovat s pohybem na lyžích.
Do té doby berte děti sice s sebou na lyže, ale NEUČTE (ani neprogramujte) je na komplexní lyžování - tzn. na samostatné sjíždění svahu, a to především vč. brždění a zatáčení.

Dvouleté nebo tříleté děti nemají nejenom dostatečnou pohybovou koordinaci, ale především není jejich kostra natolik vyvinutá, aby vždy bez problémů odolala tlakům na kyčle, kolena a kotníky za jízdy - a moderní lyže opravdu "zatlačit" umí - především v "sebevražedném" pluhu.

Pokusíme se Vám poradit na základě zkušeností - jaký použít ideální a nejbezpečnější způsob výuky lyžování = programování důležitých pohybů u těch nejmenších.

Každému z nás je jasné, že všichni přistupujeme ke svým ratolestem velice individuálně. Někdo tvrdí, že ten "jeho" to zvládne už od dvou let, někdo od tří, někdo raději ještě počká - a někdo to raději nechá až na školní lyžařský kurz.

Ani jeden z těchto postupů není "vyloženě špatně".

PAMATUJTE!
Na výuku lyžování není NIKDY pozdě - téměř se dá říci, že u dětí platí - čím déle a později - tím lépe.

12-ti leté dítě naučíte samostatně sjíždět svah v paralelním postavení lyží za cca 2 hod - a může okamžitě lyžovat samo.
Těm nejmenším to trvá několik víkendů....